Důležitá práva těhotných žen

Oddíl první:

PRACOVNÍ PODMÍNKY ŽEN

§149

Zaměstnavatelé jsou povinni zřizovat, udržovat a zlepšovat hygienická a jiná zařízení pro ženy.

§ 150 Zákazy některých prací

1. Zeny nesmějí být zaměstnávány pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol s výjimkou žen, které vykonávají

1. odpovědné a řídící funkce a nekonají přitom manuální práci
2. zdravotnické a sociální služby
3. provozní praxi při studiu
4. práce spojené s dozorčí, kontrolní ne­bo studijní činností
5. Ženy nesmějí být též zaměstnány pra­cemi, které jsou pro ně fyzicky nepřiměřené nebo škodí jejich organismu, zejména pracemi, které ohrožují jejich mateřské posláni. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou práce a pracoviště, které jsou zakázány ženám, které kojí, těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu.
6. Těhotná žena nesmí být zaměstnána pracemi, které podle lékařského posudku ohrožují její těhotenství ze zdravotních příčin tkvících v její osobě. To platí obdobně o ženě, která kojí a matce do konce devátého měsíce po porodu.

Oddíl druhý:

PRACOVNÍ PODMÍNKY
TĚHOTNÝCH ŽEN A MATEK

§ 153 Převedení na jinou práci

1. Koná-li těhotná žena práci, která je těhotným ženám zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je zaměstnavatel povinen
Jakmile jste se rozhodla, kdy své těhotenství zveřejníte, můžete naplánovat a udělat určité kroky, aby bylo vaše sdělení dobře přijato.

převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stej­ného výdělku jako v dosavadní práci. Požádá-li těhotná žena pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen jí vyhovět.

1. Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně pro matiy do konce devátého měsíce po porodu a pro ženy, které kojí.
2. Dosahuje-li žena při práci, na niž byla převedena, bez svého zavinění nižšího výdělku než v dosavadní práci, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu pří­spěvek podle předpisů o nemocenském pojištění.

§ 154 Pracovní cesty a přeložení

1. Těhotné ženy a ženy pečující o děti do věku 8 let smějí být vysílány na pracovní cestu mimo obvod obce svého bydliště jen s jejím souhlasem; přeložit ji může zaměstnavatel jen na jejich žádost.
2. Ustanovení předchozího odstavce platí i pro osamělou ženu pečující o dítě, dokud nedosáhlo věku 15 let.

§ 155 Rozvázání pracovního poměru

Výpovědí může zaměstnavatel rozvázat pra­covní poměr s těhotnou zaměstnankyní a se zaměstnankyní trvale pečující o dítě mladší než tři roky jen zcela výjimečně v případech uve­dených v § 46 odst, 1 písm. a a b a v § 53.

§ 156 Úprava pracovní doby

1. Zaměstnavatel je při zařazování zaměstnanců do směn povinen přihlížet též k potřebám žen pečujících o děti.
   1. • Požádá-li žena pečující o dítě mladší 15-ti let nebo těhotná žena o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět její žádosti, nebránili tomu vážné provozní důvody (§86); přitom zaměstnavatel postupuje v součinnosti s odborovým orgánem.