„Slyšela jsem o „instinktu budování hnízda“. Je to možné?“

Potřeba vybudovat si hnízdo může být pro některé lidské bytosti tak silný a reálný instinkt jako pro naše opeřené nebo čtyřnohé přátele. Pokud jste byla svědkem narození štěňat nebo koťat, pravděpodobně jste si všimla, jak je matka bezprostředně před vlastním porodem neklidná – freneticky pobíhá sem a tam, zuřivě cupuje v koutě papíry a konečně, když má pocit, že je všechno v pořádku, usadí se na místě, kde chce porodit. Mnoho budoucích maminek pociťuje také nekontrolovatelné nucení dokončit svá „hnízda“ dříve, než se dítě narodí. U některých je to sotva patrné – náhle je životně důležité vyčistit chladničku a ujistit se, že je v domě zásoba toaletního papíru na půl roku.

U některých se tento neobvyldý výbuch manické energie vyčerpá v dramatickém, někdy iracionálním a často směšném (alespoň pro pozorovatele) chování – čistěním každé štěrbiny v dětském pokoji kartáčkem na zuby, srovnáváním obsahu kuchyňských skřínek podle abecedy, žehlením všeho, co není přivázané nebo co nemáte právě na sobě, či mnohahodinovým skládáním a překládáním dětských oblečků.
I když to není spolehlivá předpověď, kdy porod začne, obyčejně je takové chování tím intenzivnější, čím více se velký okamžik blíží. Je to asi odpověď na stoupající množství adrenalinu v krevním oběhu matky. Nezapomínejte však, že se tento instinkt neprojevuje u všech maminek a že ty, které jej nemají, jsou stejně úspěšné při porodu a ve vychovávání dětí jako ty, u kterých se projevil. V posledních několika týdnech těhotenství je nutkání sedět u televize právě tak běžné a pochopitelné jako nutkání vyklízet komoru.

Pokud vás přepadne instinkt budování hnízda, dbejte, abyste jej obezřele zmírňovala zdravým rozumem. Potlačujte to neodbytné nucení vymalovat sama dětský pokoj, nechtě chodit po štaflích s kbelíkem a válečkem někoho jiného, zatímco vy budete zdáli dohlížet. Nedovolte také, aby vás vyčerpal zbytečně velký úklid – budete potřebovat zásobu energie jak pro porod, tak pro nové děťátko. Nejdůležitější je v duchu pevně stanovit hranice svým představám. I když můžete tento instinkt sdílet s příslušníky zvířecího světa, jste stále jenom člověk a nemůžete očekávat, že uděláte všechno dříve, než si přenesete domů ten raneček radosti.

Doporučené články