Druhá, aktivní fáze, je obvykle kratší než první. Trvá v průměru od dvou do tří a půl hodiny (i když mohou být velké časové rozdíly, které se ještě považují za normální). Stahy jsou stále častější a v kratší době dosahují většího efektu. Jsou silnější a delší (čtyřicet až šedesát vteřin s výrazným vrcholem asi v polovině doby). Jsou i častější (většinou jednou za tři až čtyři minuty, i když nemusí být vždy pravidelné). Hrdlo děložní se rozšiřuje na sedm centimetrů. Je méně času na odpočinek mezi stahy. V této časné fázi pravděpodobně přijdete do porodnice – pokud, což se někdy stává, nedojde k rozšíření hrdla během jednoho nebo dvou týdnů, pak může porod jasně začít až v další (transitorní) fázi.
Jaké budete mít pocity, čeho si všímat.
Mezi nejběžnější příznaky v této fázi patří zvýšené obtíže při stazích (již při nich nebudete moci mluvit), zvětšující se bolesti zad a v nohách, únava a zesilující krvavý výtok. Můžete mít všechny tyto obtíže nebo jen některé z nich. V této fázi vám může prasknout vak blan, pokud k tomu ovšem nedošlo již dříve. Citově se můžete cítit neklidná, shledáte, že odpočinout si je stále obtížnější. Nebo také můžete mít pocit lepšího soustředění a plného zaujetí tím, co děláte. Můžete znejistět a mít pocit, že porod nikdy neskončí. Můžete se cítit vzrušená a povzbuzená tím, že to skutečně začalo. Ať už cítíte cokoliv, přijměte to a připravte se na to, být aktivní.
CO MŮŽETE UDĚLAT
Pokud jste to plánovala, začněte s dechovým cvičením, a to v době: kdy jsou stahy tak silné, že již při nich nemůžete mluvit (pokud jste toto cvičení nikdy nedělala, mohou vám ulevit jednoduché pokyny porodní sey, popřípadě duly, máte-li ji). Pokud se vám zdá, že váše cviky dělají spíše obtíže nebo zvyšují vaše napětí, nemusíte je samozřejmě použít. Ženy rodily po celá staletí i bez nich.
Jestliže vám to lékař dovolí, pijte často čiré nápoje, abyste nahradila ztráty tekutin a aby vám nevysychalo v ústech. Pokud máte hlad a opět dovolí-li vám to váš lékař , snězte lehkou přesnídávku, nějaké netučné jídlo neobsahující vlákninu (například šerbet, ovocné želé nebo jablečnou šťávu). Zakáže-li vám lékař cokoli jíst a pít, může vás osvěžit sání ledových kostek. Někteří lékaři a některé nemocnice dosud užívají infuze, aby měly rodící pacientky dostatek tekutin.
Pokuste si odpočinout mezi stahy. Bude to stále těžší, jak budou stahy přicházet častěji, ale bude to také stále důležitější, protože vaše energetické rezervy jsou omezené. Použijte relaxační techniky, které jste se (doufejme) naučily v předporodních kurzech.
Pokud je to možné, trochu se projděte nebo alespoň často měňte polohu. Snažte se najít takovou, která je pro vás nejpohodlnější.
Nezapomínejte se pravidelně vymočit. Při obrovském tlaku v pánvi totiž nemusíte vnímat plnost močového měchýře.
Máte-li pocit, že potřebujete něco proti bolesti, nebojte se zeptat ošetřujícího personálu. Mohou vám navrhnout, abyste počkala čtvrt až půl hodiny, než vám lék podají což je doba, kdy může porod tak pokročit, že lék nebudete potřebovat, nebo se obnoví vaše síly a nebudete ho již chtít.
PRO PARTNERA: CO MŮŽETE DĚLAT VY
Pokud je přítomna dula, muže vám s mnohým pomoci. Domluvte se pře dem, kdo bude co dělat.
Dejte kopii porodního plánu své rodici partnerky každému ze zdiavotníků, kteří asistují na sále, aby věděli, čemu dává přednost. Pokud se budou střídat směny, zařiďte, aby tyto infomace dostala i další směna.
Bude-li to možné, nechtě dveře u po rodního sálu zavřené, nechte ztlumil světla a udržujte klid a pokojnou atmosféru. Jemná hudba, pokud s ní personál souhlasí, může také pomoci (pokud žena nedává přednost sledování televize). Podporujte ji v užití relaxačních technik mezi kontrakcemi. A zůstaňte tak klidný, jak to jen jde. Můžete také provádět meditační a dýchací cviky.
Sledujte stahy, a pokud je žena napojena na monitor, nechtě si vysvětlit od lékaře nebo od sey, jak se údaje odečítají. Později, když jeden stah navazuje na druhý, můžete oznámit počátek každého stahu. Monitor ukáže stah děložního svalstva dříve, než ho rozpozná rodička. Také můžete ženu povzbudit tím, že jí řeknete, kdy stah končí. To vám oběma dodá pocit, že máte porod pod kontrolou. Pokud monitor nemáte, naučte se rozeznávat počátek a konec stahu rukou položenou na břiše rodičky.
Dýchejte spolu s ní při těžkých kontrakcích, má-li dojem, že jí to pomáhá. Nenuťte ji provádět dýchací cvičení, pokud jí to není příjemné, mohou zvýšit její napětí a rozčilovat ji.
Pokud si stěžuje na příznaky hyperventilace (závratě, točení hlavy, mlhavé vidění, mravenčení nebo necitlivost v prstech na rukou a nohou), nechtě ji dýchat do papírového sáčku (sea vám nějaký dá) nebo do dlaní. Je nutno vdechovat vydechnutý vzduch. Po několika vdechnutích by se již měla cítit lépe. Pokud ne, informujte seu nebo lékaře.
Nabídněte ženě slovní podporu (pokud ji to spíše nepodráždí), pochvalte ji za její úsilí, ale nekritizujte ji (myslete na to, co byste jí asi chtěl, pokud by se vaše role vyměnily). Navrhněte jí, aby porod vnímala po jednodivých kontrakcích, zvláště postupuje-li pomalu, a připomeňte jí, že každá bolest ji přibližuje ke spatření dítěte. Pokud ji však tyto poznámky rozčilují, raději na ně zapomeňte.
Masírujte jí břicho nebo záda nebo používejte protitlak či jakoukoliv jinou techniku, které jste se naučili, aby se cítila lépe. Masáž zad při poloze vsedě může zkrátit porod. Nechtě ji, aby vám řekla, jaké dotyky či masáž jí nejvíce pomáhají. Pokud dává přednost tomu, aby se jí nikdo nedotýkal (některé ženy to spíše podráždí), pak bude nejlepší ji uklidňovat slovy.
Nepředstírejte, že bolest neexistuje. I když si nestěžuje, potřebuje vaši pomoc a porozumění. Neříkejte jí však, že víte, co cítí (nevíte, když jste sami nerodili).
Připomeňte jí, že si má odpočinout mezi stahy.
Připomeňte jí, že se má každou hodinu vymočit.
Je-li to dovoleno, přesvědčte se, že má dostatek ledových kostek na sání nebo dost tekutin na pití, popřípadě i trochu lehkého jídla. Pravidelně ji pobízejte.
Použijte vyždímaný ručník namočený ve studené vodě k ochlazení jejího těla a tváře. Často ho namáčejte.
Pokud má studené nohy, nabídněte jí ponožky a navlecte jí je (dosáhnout si na nohy pro ni není lehké).
Nadále odpoutávejte její pozornost mezi stahy (kartami, videohrami, lehkou konverzací, hudbou, televizí, popřípadě předčítáním). Podporujte ji a dodávejte jí odvahu.
Navrhněte jí změnu polohy. Pokud je to možné, vezměte ji na krátkou procházku po chodbách.
Neberte osobně, pokud nereaguje, nebo je vaším úsilím ji uklidnit dokonce podrážděná. Nechtě toho, pokud dává přednost klidu. Nálada ženy při porodu je ještě proměnlivější než v těhotenství, a to z dobrých důvodů. Buďte vedle ní a nabídněte ji podporu, jakou sama chce a potřebuje. Můžete očekávat, že se to, co chce a potřebuje, může měnit z minuty na minutu. Pamatujte si, že máte důležitou roli, i když máte občas pocit, že spíše překážíte nebo jste nadbytečný.
Pomozte jí co nejvíce, buďte spojkou mezi ní a zdravotnickým personálem. Odpovězte jim na všechny otázky, na které můžete odpovědět. Nechtě si učně vysvětlit všechny postupy, činnost příojů a použití léků, abyste jí mohl říci, co se děje. Například jí teď můžete říci, zda bude mít zrcadlo, aby viděla příchod dítěte na svět. Pokud to bude nutné, buďte jejím advokátem, ale zkuste za ni bojovat v klidu a za dveřmi sálu, aby ji to nerozrušovalo.
Pokud chce léky, sdělte její požadavek sestře nebo lékaři, ale navrhněte jí, aby ještě vyčkala, než jí bude lék podán.V této době pravděpodobně provede lékař vnitřní vyšetření, aby zjistil postup porodu, a bude s ní chtít probrat potřebu léků proti bolesti. Je možné, že povzbudivý průběh porodu a doba na rozmyšlenou dodá vaší partnerce nové síly, aby pokračovala bez léků. Nebuďte zklamaný, když se ona i lékař rozhodnou, že je třeba léky podat. Pamatujte si, že porod není test, kolik bolesti vaše žena vydrží; proto její přání respektujte. Nechat rozvinout těžké bolesti může ve skutečnosti zpomalit, nebo dokonce zastavit porod.
CO MŮŽE UDĚLAT NEMOCNIČNÍ PERSONÁL
Může zajistit uvolněné, pohodlné prostředí a podporu. Může zodpovědět vaše otázky a uklidnit obavy (neváhejte vyslovit otázku, kterou máte, nebo požádejte partnera či důlu, aby se zeptali).
Zajišťuje průběžné sledování dítěte dopplerem nebo na monitoru a sledováním plodové vody (zelenohnědé zbarvení je příznakem tísně plodu). Sleduje polohu dítěte vnějším vyšetřením břicha.
Pokračuje ve sledování vašeho krevního tlaku.
Pravidelně hodnotí načasování a sílu kontrakcí a množství a kvalitu krvavého výtoku (podle potřeby vyměňuje vložky). Když dojde ke změně v pravidelnosti nebo síle stahů nebo když se objeví větší krvavý výtok, provede vnitřní vyšetření ke zjištění pokroku v porodu.
Podle potřeby povzbudí porodní činnost, pokud je příliš pomalá, podáním oxytocinu nebo protržením vaku blan, jsou-li dosud neporušené.
Podle potřeby podá léky proti bolesti.