V posledních třech měsících těhotenství nejste právě to nejelegantnější stvoření na světě. Nedostatečný smysl pro rovnováhu (vaše gravitační centrum zůstává trvale posunuto dopředu) a uvolněnější, méně stabilní klouby přispívají k vaší nemotornosti a zvyšují sklon k menším pádům – zvláště k pádům na břicho. K vaší neohrabanosti rovněž přispívá sklon se snadno unavit a určitá náchylnost k roztržitosti a snění s otevřenýma očima.
Kromě toho si přes bříško nevidíte dobře na nohy a na místa, kam právě šlapete, takže minout obrubník je velmi snadné. Ale i když vám pád přes okraj obrubníku může způsobit nějaké oděrky a škrábance (zvláště vašemu JÁ), plod jen velmi -vzácně utrpí matčinou neohrabanosti. Vaše dítě je chráněno jedním z nejpromyšlenějších ochranných systémů, vstřebávajícím každý náraz – je obklopeno amniovou tekutinou ve vaku tuhých blan, pružnou děložní svalovi-nou a odolnou břišní dutinou, která je obklopena svaly a kostmi. Musela byste prodělat velmi těžké zranění, aby došlo k proniknutí dovnitř a k poranění dítěte, se kterým byste s největší pravděpodobností skončila v nemocnici.
I když je pravděpodobné, že k žádnému poškození nedošlo, měla byste svému lékaři říci, že jste upadla. Může vás pozvat na vyšetření, při kterém zkontroluje srdeční ozvy dítěte – ovšem hlavně proto, aby se všichni včetně vás uklidnili. Při skutečně nesmírně vzácných příležitostech, kdy úraz nějak ovlivní těhotenství, dojde velmi pravděpodobně k odtržení placenty. Pokud zjistíte krvácení z pochvy, únik amniové tekutiny (plodové vody), zvýšenou citlivost až bolestivost břicha nebo děložní kontrakce, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc. Nejlépe je nechat se odvézt na oddělení první pomoci nejbližší nemocnice.