Hra „Řekni mi, co je tenhle hrbolck“ (pokusit se určovat, co jsou ramínka, lokty, zadeček) může být lepší večerní zábavou než sledování televize, ale není to zrovna nejpřesnější určování polohy dítěte. Váš lékař to pravděpodobně zji­stí lépe pohmatem břicha dlaněmi svých rukou vycvičených k rozeznávání jednotlivých částí dětského těla. Napří­klad záda mají obvykle hladký, vykle­nutý obrys proti spoustě malých nepra­videlností, což jsou „malé části“ – ruce, nohy, lokty.

V osmém měsíci leží hla­vička zpravidla blízko pánve. Je kulatá a pevná, a stlačíte-li ji dolů, vrátí se zpět s pohybem celého zbytku těla. Zadeček nemá tak pravidelný tvar a je měkčí; když je stlačen, vrátí se zpět, aniž by se zbytek těla pohnul. Dalším vodítkem k určení polohy jsou srdeční ozvy dítěte: je-li umístění hlavičkou napřed, je obvykle možné slyšet srdeční ozvy v podbřišku: nejhlasitější budou, jsou-li záda dítěte obrácena směrem k vaší přední straně. Pokud jsou o poloze dítěte nějaké pochyby, používá se k ově­ření ultrazvuk.

„Dítě mé sestry se rodilo pánevním koncem. Mohlo by se to stát i mně?“

Nezdá se, že by byla genetická sou­vislost s polohou koncem páne­vním (dítě se rodí zadečkem napřed). Ačkoli pnciny tohoto stavu nejsou ještě zcela objasněny, existují některé faktory, o nichž je známo, že zvyšují možnost, že vaše dítě zkusí přijít zadečkem nebo nožičkou napřed.

Poloha koncem pánevním je čas­tější, když:

je v děloze více plodů než jeden

je plod menší než průměrný nebo nedonošený a není bezpečně uložen v děloze

má děloha neobvyklý tvar nebo jsou v ní myomy a je relativně uvolněná, protože byla roztažena během před-(božího těhotenství

je plodové vody bud příliš mnoho, nebo příliš málo

placenta překrývá částečně nebo ti plně otvor děložního hrdla

Většina dětí se obvykle dostane do polohy hlavičkou dolů. Některé z nich, které se tam nedostanou samy, mohou být do této polohy opatrně vmanévrovány (viz níže). Pokud se ukáže, že vaše dítě patří k těm 3-4 procentům, která zůstanou v poloze koncem pánevním, měla byste si o možnostech porodu pro­mluvit se svým lékařem, nejlépe dříve, než porodní bolesti začnou.

„Pokudje moje dítě v poloze koncem pánevním, je možné udělat něco, aby se obrátilo?“

Nikdy není příliš brzy začít s pří­pravou na možnost porodu páne­vním koncem napřed, ale je skutečně příliš brzy rezignovat už teď. Většina dětí se ve své poloze usazuje mezi 32. a 36. týdnem, ale několik málo udržuje své rodiče a lékaře v napětí až do několika dnů před porodem.

Nejběžnějším lékařským přístupem je zevní obrat hlavičkou (external cepha-lic version), při kterém se lékař za kontroly ultrazvuku pokusí rukama plod jemně obrátit přes břišní stěnu matky. Stav plodu musí být trvale sledován, aby nedošlo ke stlačení pupeční šňůry nebo k poškození placenty. Nejlépe je provádět tento postup v porodnici dříve než zač­nou porodní bolesti, dokud je děloha relativně uvolněná.

Čím je děloha uvol­něnější, tím větší je i pravděpodobnost, že bude manévr úspěšný; proto jsou také výsledky tohoto postupu účinnější v dru­hém a dalších těhotenstvích. Odborníci rovněž zvažují možnost, že v epidurálním znecitlivění se zvyšují šance na úspěšný výsledek tohoto manévru. Po provedení obratu dítě většinou zůstává obráceno hlavičkou dolů, ale některé se znovu vrátí do polohy koncem pánevním.

Je-li obrat úspěšný (a to je více než v polovině případů), snižuje se pravdě­podobnost nutnosti provést císařský řez. Z tohoto důvodu se tento obrat stal populárním a většina lékařů jej alespoň příležitostně používá. Někteří však dosud váhají jej použít kvůli možnosti komplikací. Jistě se o tento obrat může pokusit pouze lékař, který byl k jeho provádění vyškolen a je připraven k bez­odkladnému provedení císařského řezu, pokud to bude nutné.

Některé porodní asistentky doporu­čují během posledních osmi týdnů těho­tenství cviky, které podporují obrácení dítěte do polohy hlavičkou dolů. K těmto cvikům patří nakláněni pánve nebo třikrát denně na 20 minut zaujmout polohu kolena-hrudník -kleknout si s koleny mírně od sebe a pak se předklánět, až se prsa dotknou země a břicho téměř také. Neexistuje lékařský důkaz, že jsou tyto cviky dostatečně účinné, ale také nic nenaznačuje tomu, že by byly škodlivé. Někteří odborníci v doplňkové a alternativní léčbě navrhují pokus o obrácení dítěte pomocí moxace (akupunktura ve spojení se žárem), ale to asi není pravá cesta.

„Můj lékař říká, že je dítě v poloze koncem pánevním. Jak to ovlivní prů­běh mého porodu?“

Jaký je nejlepší způsob porodu dítěte, které je v den porodu v poloze kon­cem pánevním? V tomto případě nee­xistuje jednotný názor a nikdo nedokáže říci, zda je přirozený vaginální porod lepší než porod chirurgickou ces­tou a naopak. Nejnovější studie dávají přednost císařskému řezu. Porod nor­mální cestou se pokládá za dokonale bezpečný asi ve třetině až polovině pří­padů, ovšem pouze tehdy, je-li porod­ník dokonale obeznámen s postupem takového porodu (zeptejte se svého lékaře, jestli tyto porody přirozenou ces­tou provádí a jakou má míru úspěš­nosti). Některé studie o porodu kon­cem pánevním ukazují, že potenciální riziko navíc nespočívá v samotném porodu, ale v příčině této polohy: dítě může být nedonošené nebo příliš malé, v děloze je více plodů nebo existuje jiný vrozený problém.

Někteří lékaři dávají při poloze koncem pánevním běžně přednost císařskému řezu, protože dle výsledků nejnovějších studií předpokládají, že je to pro dítě nejbezpečnější způsob porodu. Jiní jsou na základě svých zkušeností přesvědčeni, že při většině okolností neovlivňuje konečný výsledek cesta, jakou se dítě v poloze koncem pánevním narodí. Při porodu koncem pánevním nechávají tedy probíhat začínající porodní bolesti (v případě, že první doba porodní postupuje normálně, může pak porod pokračovat) za následujících okolností:

Poloha dítěte v poloze koncem pánevním (nožičky složeny proti obličeji dítěte) je klinicky potvrzena. Dítě se jeví dost malé (obvykle má méně než 3500/g), aby byl jeho prů­chod hladký; není však zase tak malé (neváží méně než 2500 g), aby byl porod vaginální cestou riskantní. Obvykle bývají děti v poloze koncem pánevním přeci 36. týdnem vybaveny císařským řezem.Nebyla zjištěna ani placenta praevia, ani vyhřeznutí pupeční šňůry, ani po­rucha plodu, kterou by nešlo dát hladce do pořádku.

Matka je připravena a schopna doko­nale spolupracovat během porodu, nemá žádné porodnické nebo jiné zdravotní problémy, které by mohly porod normální cestou zkomplikovat, rozměry její pánve jsou normální a nemá v anamnéze žádné nesnadné nebo traumatické porody. Někteří lékaři přidávají požadavek, aby matka byla mladší třiceti pěti let.

Na začátku první porodní doby sestoupila příslušná část plodu do pánve. Hlavička plodu není v hyperextenzi (s bradičkou posunutou dozadu a smě­řující vzhůru), ale brada je přidačena dolů směrem k hrudníku.Všechno(avšichni)jsou připraveni na okamžitý chirurgický porod, pokud by byl náhle nezbytný.

Pokud dojde k pokusu o porod normální (vaginální) cestou, je první porodní doba pečlivě sledována chi­rurgicky vybaveným porodnickým týmem. Postupuje-li vše dobře, pokud se hrdlo rozšiřuje a dítě se trvale pohy­buje dolů, je možné pokračovat. Jestliže se hrdlo roztahuje pomalu nebo nasta­nou jiné problémy, provede lékař spolu s personálem během několika minut císařský řez.

Trvalé elektronické sledo­vání plodu je absolutně nezbytné pro zjišťování, je-li dítě stále v pořádku. Někdy se provádí epidurální analgezie, aby se předešlo příliš namáhavému tla­čení matky dříve, než je zcela otevřená šňůry mezi dítětem a pánví). Někdy je nutno použít celkové anestezie k co nejrychlejšímu vybavení dítěte, je-li už zpola narozeno. Kleště se mají použít, aby byl udržen správný sklon hlavičky a porod probíhal bez přílišného tahu na tělo nebo šíji. Často se rutinně pro­vádí široký nástřih svalů pánevního dna k usnadnění celého procesu.

Pokud požadavky pro pokus o při­rozený porod nejsou splněny nebo se z jakéhokoli jiného důvodu ukáže, že by byl takový porod riskantní, provádí se císařský řez. Někdy ovšem začnou po­rodní bolesti před stanoveným datem operace a první porodní doba pokračuje tak rychle, že zadeček dítěte vklouzne do pánve dříve, než se začne s chirur­gickým výkonem. V takovém případě se většina lékařů pokusí spíše o porod při­rozenou vaginální cestou než o spěšný a obtížný císařský řez.

Základní pravidlo pro vás, pokud dítě zůstane obráceno zadečkem dolů: je nutné, abyste byla ve svých plánech a představách o porodu přizpůsobivá a připravena na všechny možnosti. I když máte dobrou naději na to, že budete schopna porodit normálně, závisí na nejrůznějších okolnostech, nebudete-li nakonec rodit císařským řezem.Ve sku­tečnosti by na tuto možnost měla být při­pravena každá těhotná žena.

Doporučené články