Především: pravděpodobnost, že budete potřebovat krevní transfuzi, je velmi malá. Zena pravidelně neztrácí během normálního porodu ani během císařského řezu tolik krve, aby vznikaly problémy, protože v těhotenství se objem krve pravidelně zvětší o 40 až 50 procent.
Za druhé: riziko přenosu HIV nebo hepatitidy C (choroby nejčastěji přenášené krví) transfuzi je dnes nepatrné, protože se všechna darovaná krev testuje velmi přísnými testy. Za třetí: protože vybavení pro darování krve na auto transfuzi (transfuze vlastní krve) je velmi nákladné, provádí se především u pacientů podstupujících vysoce rizikové velké chirurgické zákroky. Ženám, které budou rodit, by pravděpodobně toto dárcovství nebylo umožněno.
Pokud máte ovšem důvod předpokládat, že máte vysoké riziko velké krevní ztráty při porodu, můžete si o této možnosti pohovořit se svým lékařem, ale buďte si vědoma toho, že dárcovství krve v pozdním těhotenství by mohlo představovat problém, protože by u vás mohlo dojít k výraznému snížení objemu krve nebo by dárcovství krve mohlo způsobit chudokrevnost. Můžete si také před porodem naplánovat transfuzi kompatibilní krve s některým členem vaší rodiny.
Aby se snížilo riziko nadměrného krvácení během porodu, učiňte v posledních třech měsících těhotenství předběžná opatření – například tím, že se vyvarujete užívání všech látek, které mohou zvyšovat krvácení (užívání většiny z nich se stejně během těhotenství nedoporučuje). Patří k nim především acylpyrin a některé z volně prodejných léků, které jej obsahují (čtěte etikety na lécích nebo se poraďte se svým lékařem). Mezi takové léky patří ibuprofen, vitamin E (kromě toho, který je obsažen ve vašem těhotenském doplňku), rostlinné přípravky z ginkgo biloba (jinan dvoulaločný) a léky obsahující alkohol (například tekuté přípravky proti kašli).
Pokud odmítáte transfuzi cizí krve z náboženských nebo jiných neřešitelných důvodů, pak si se svým lékařem pohovořte o celé záležitosti již nyní a nečekejte, až začnou porodní kontrakce. Někteří porodníci a některé ústavy používají technik, při kterých může být chirugický zákrok bez použití transfuze bezpečnější.