Zavedení vzdělávání o porodu v těhotenství znamená pro zlepšení průběhu porodu stejně mnoho jako kterýkoli jiný pokrok v medicíně v uplynulých desetiletích. Vytvoření mystického ideálu první a druhé doby porodní – porodních bolestí a vlastního porodu dítěte -zanechává někdy v budoucích rodičích pocit, že musí za každou cenu tohoto ideálu dosáhnout. Dvojice se připravily na porod jako na závěrečnou zkoušku, jako na určitou maturitu. Nepřekvapuje proto, že byli mnozí vyděšeni možností selhání, že tím zklamou nejen sami sebe, ale také své děti, lékaře nebo porodní asistentky a speciálně ty, kteří je v kurzech připravovali na porod.
Naštěstí se však nyní při těhotenských kurzech předkládá mnohem vyváženější a méně dogmatický průběh porodu, který uznává, že neexistuje pouze jeden způsob, jak prožít porod. Většinou se už nepopisují bolesti a vlastní porod plodu (první a druhá doba porodní) jako zkouška, kterou matka musí složit (dělá své dechové cviky, porodí dítě přirozenou cestou bez použití léků) nebo při které selže (příliš zpanikaří, aby si vzpomněla na dechové cviky, vezme si léky proti bolesti nebo skončí u porodu císařským řezem). A je tu něco, co byste si měla také pamatoval; i když zapomenete (třeba kvůli bolestem a rozčilení) všechno, co byste „měla dělat“, konečný výsledek porodu se nezmění, ať už to děláte, nebo ne.
Naučte se v kurzu a z knih všechno, co můžete, ale mějte na zřeteli skutečnost, že porod je naprosto přirozený děj, kterým většina žen úspěšně (i když ne právě příjemně) proklopýtala už tisíce a tisíce let. A také si pamatujte, že „přirozený“ neznamená automaticky „ideální“ nebo „bezpečný“. V dobách, kdy ještě neexistovaly moderní lékařské techniky, byl porod riskantní zkušeností, kterou mnohé matky a mnohé děti nepřežily. Tak se vydejte „přirozenou“ cestou, pokud můžete, ale připravte se bez pocitů viny nebo selhání přijmout pomoc ve formě lékařského zásahu, pokud to bude nutné. Pamatujte si, že nejdůležitější je výsledek porodních bolestí a vlastního porodu a jediné opravdu důležité pro další život je zdravé dítě a zdravá matka
. „Bojím se, že se při porodních bolestech ztrapním!“
V yhlídka na to, že budete při bolestech křičet, hlasitě klít nebo nedobrovolně vyprázdníte svá střeva a močový měchýř, se vám teď může zdát trapná. Během porodních bolestí to ovšem bude ta poslední věc, na kterou budete myslet. Kromě toho – nic z toho, co během porodních bolestí řeknete nebo uděláte, nebude ty kolem vás šokovat nebo zne-chucovat, protože to už dávno všechno viděli a slyšeli. Takže – až půjdete do porodnice, nechtě své zábrany venku a nebojte se toho, co je přirozené, stejně jako toho, při čem se budete cítit pokud možno příjemně. Jste-li normálně výmluvná, emotivní osobnost, nesnažte se potlačovat své naříkání nebo sténání a reptání, nebo dokonce výkřiky. Na druhé straně, pokud normálně mluvíte velmi jemně a chováte se stoicky a raději tiše fňukáte do polštáře, nepokládejte za svou povinnost překřičel ženu ve vedlejší místnosti.
,Mám dokonale přesnou představu, jak bych si přála, aby probíhaly mé bolesti a porod Nerada myslím na to, ze bych ztratila nad celou situací kontrolu.“
Pokud patříte k osobám, které mají své záležitosti vždy pod kontrolou, může se vám zdát myšlenka, že ponecháváte veškerou kontrolu nad svými bolestmi a porodem zdravotnickému personálu, poněkud zneklidňující. Samozřejmě si přejete tu nejlepší péči pro sebe i své dítě. Stejně byste si však ráda alespoň malinko ponechala kontrolu. A skutečně máte možnost to dokázat, zvláště pokud se důkladně připravujete na bolesti (první porodní dobu) a porod tím, že pilně provádíte všechny přípravné cviky, seznamujete se s postupem porodu a se svým lékařem si vytváříte konstruktivní a vyhovující vztah, pokud jej už nemáte. Ale při všem, co bylo řečeno a uděláno, je důležité si uvědomit, že nutně nemusíte být schopná mít během bolestí vždy hlavní slovo, bez ohledu na to, jak dobře jste připravena a s jakým typem odborníka pracujete.
Nejlépe připravené plány porodnických asistentek a porodníků dokáží počítat s širokou paletou nepředvídaných okolností a je rozumné se připravit i na tuto možnost. Například jste svědomitě prováděla masáže svalstva pánevního dna v naději, že při porodu nebude nutný nástřih hráze (epizioto-mie), ale po třech hodinách tlačení vaše hráz ani trochu nepovolí. Nebo jste plánovala, že zvládnete celou první porodní dobu bez léků, ale nadměrně dlouhá a namáhavá aktivní fáze z vás vysála všechnu sílu. Naučit se, kdy je nutné povolit otěže – a být trochu flexibilní -, je v nejlepším zájmu vašeho dítěte a je důležitou částí vašeho předporodního nácviku.