I když téměř každá budoucí maminka nedočkavě očekává narození svého dítěte, jen málokterá se těší na porod. Zvláště u těch, které nikdy nepoznaly významnější potíže, je tento strach z neznámého velmi reálný – a úplně normální. Není důvod mít strach z bolestí, ale je důležité si něco povědět o nutnosti být na ně správně připravena. Zena, která předpokládá, že porodní bolesti budou jen příjemnou procházkou, a místo toho zápasí dvacet čtyři hodiny s mučivými bolestmi v zádech, bude trpět stejně zklamáním jako bolestmi. A protože bolest neočekávala, bude mít větší obtíže se s ní vyrovnat. V podstatě lze říci, že ženy, které se velmi bojí bolestí, a ty, které si myslí, že nejsou nijak závažné, budou mít mnohem krušnější časy během bolestí a vlastního porodu než ty, které jsou ve svém očekávání realistické a byly řádně připraveny na všechny možnosti. Připra-víte-li se duševně i tělesně na to, abyste byla schopná zvládnout úzkost, kterou nyní pociťujete, pomůžete si současně k tomu, aby vaše skutečné porodní bolesti byly snesitelnější.
Nechte se poučit.
Jedním z důvodů, proč se předchozí generace bolestí tak děsily, bylo, že nechápaly, co se v jejich těle děje a proč. Dnes může dobrý předporodní kurz zmírnit strach tím, že se ženy více dozvědí a jsou i se svými průvodci připravovány krok za krokem, od jedné fáze ke druhé, na porodní bolesti i vlastní porod. Nemůžete-li takový kurz navštěvovat, přečtěte si o porodních bolestech i vlastním porodu dítěte všechno, co můžete. To, co neznáte, vám může ublížit více, než si myslíte.
Hýbejte se.
Jistě nebudete přemýšlet o tom, že byste měla běžet maratón bez předchozího důkladného fyzického tréninku. Proto nechtějte netrénovaná podstoupit porodní bolesti, které nejsou o nic méně náročné. Poctivě cvičte všechny dechové a posilující cviky, které vám doporučil váš lékař nebo instruktor v těhotenském kurzu.
Dívejte se na bolesti s určitým odstupem.
Existují nejméně dvě věci, které je nutné o porodních bolestech říci, bez ohledu na to, jak jsou intenzivní. Zaprvé: že jednou skončí. I když je tomu během nich těžké uvěřit, nebudete je mít navždy. Průměrná délka bolestí při prvním porodu je mezi dvanácti až čtrnácti hodinami. U většiny žen je přitom jen několik hodin /. této doby skutečně velmi nepříjemných (ačkoli pivní doba porodní probíhá někdy mnohem déle, většina lékařů nedovolí, aby bolesti trvaly o mnoho déle než dvacet čtyři hodiny; v okamžiku, kdy nedochází k odpovídajícímu postupu porodu, provede lékař císařský řez). Narozdíl od mnoha jiných bolestí je to bolest, která má skutečně určený pozitivní cíl: kontrakce postupně slábnou, otvírají děložní hrdlo a každá z nich vám stále více přibližuje porod vašeho děťátka. Nemějte ovšem pocit viny, když během velmi silných bolestí ztratíte tento cíl z očí, a starejte se pouze o to, abyste to už všechno měla za sebou. V určitém okamžiku tak uvažuje většina žen; to, jak bolest snášíte, nijak neovlivní hloubku vaší mateřské lásky. –
Nemyslete si, že to určitě zvládnete sama.
I když se vám nebude chtít během bolestí příliš povídat a nebudete mít příliš přátelské pocity, bude pro vás velmi uklid-ňující, že je váš manžel (nebo někdo blízký) s vámi, aby vám otřel spánky, masíroval záda nebo šíji a provázel vás kontrakcemi. Může tam být dobrý i k tomu, abyste si na něm mohla vylít svou špatnou náladu.
Neodmítejte lék proti bolestem, pokud bude zapotřebí.
Žádost o lék nebo to, že jej přijmete, není známkou vašeho selhání nebo slabosti („matka“ není synonymem pro „mučednici“). Ve skutečnosti je nějaká úleva od bolestí absolutně nutná, aby udržela rodičku co nejvýkonnější. Ačkoli se to zdá až neuvěřitelné, když se snažíte vydýchat svou cestu těmi obtížnými kontrakcemi, je pravda, že většina žen pustí z hlavy porodní bolesti velice rychle po posledním zatlačení (nebo alespoň, když bude stokrát vypravovat historii svého porodu přátelům a příbuzným).